2.2 Vývoj našeho mozku
Jak již bylo zmíněno, někteří NEET mohou být ve skutečnosti lidé, kteří v raném životě zažili traumatické zážitky (třeba jako uprchlíci nebo týrané děti). Proto je pro jejich lepší integraci na trhu práce důležité tyto nestability řešit a následně jim pomoci najít zaměstnání.
Traumatický zážitek může vést k vážným psychickým poruchám, jako je posttraumatická stresová porucha (American Psychiatric Association [APA], 1994). Literatura ukazuje, že i když muži uvádějí, že jsou více vystaveni traumatickým zážitkům (Kessler, Sonnega, Bromet, Hughes, & Nelson, 1995), u žen se rozvíjejí PTSD častěji než u mužů (Christiansen & Hansen, 2015). Hned v několika zemích se ukázalo, že většinu NEET tvoří ženy, což je také důležité zjištění, které je třeba mít na zřeteli.
Jaké důsledky má tedy potenciálně traumatický zážitek na vývoj raného mozku?
Mozek se vyvíjí, jak dítě roste od narození do dospívání hierarchicky (viz diagram):
3. Myšlení, plánování, učení (kortikální mozek)
2. Připoutanost, emoce a chování (limbický mozek)
1.Motorický a senzorický vstup (mozkový kmen/střední mozek)
Nejprimitivnější část, což je oblast, která je vyvinuta nejdříve (mozkový kmen), je zodpovědná za to, abychom byli v bezpečí. Je to část mozku, která nám umožňuje utíkat před nebezpečím či bojovat o život. Tento mechanismus se aktivuje, pokud je dítě vystaveno nebezpečnému prostředí. V těchto prostředích bude mozkový kmen neustále ve vysoké pohotovosti a bude hledat bezpečí.
Problémem traumatizovaných dětí je, že při přechodu do bezpečného prostředí se primitivní mozek nevypne. To znamená, že dítě zůstává nepřetržitě v „režimu přežití“; a běžné každodenní události signalizují nebezpečí pro jejich mozek.
V takovém režimu nefungují normálně a nevyvíjí se správným způsobem. Neustále „bojují o přežití“ ve světě, který považují za vysoce nebezpečný. Sečteno a podtrženo, dětské mozky se vyvíjejí zdola nahoru a vyšší oblasti mozku nefungují správně, pokud jsou dolní oblasti mozku zaseknuté. To může dokonce narušit učení, ke kterému dochází v kortikálním mozku (Beacon House, 2017).
Studie ukazují, že pokud se neřeší traumatizovaný člověk, je pravděpodobnější, že se zapojí do násilného chování jako řešení budoucích konfliktů (Pomeroy, 1995). Pozdější studie tento vztah podtrhla tvrzením, že stát se obětí násilného trestného činu je jedním z nejlepších traumatických prediktorů násilí (Neller, Denney, Pietz, & Thomlinson, 2005). Angažovanost v tomto antisociálním chování může být překážkou hladké sociální integrace, zejména na trhu práce. Novější studie zkoumala PTSD, kterou trpěli váleční veteráni z Afghánistánu a Iráku. Studie ukázala, že téměř polovina všech veteránů měla určitou míru poškození ve fungování intimních vztahů a asi čtvrtina uvedla poruchy ve svém pracovním fungování. To naznačuje, že PTSD může ovlivnit různé aspekty vašeho života, které nesouvisejí s traumatickým zážitkem (Vogt et al., 2017).
Tato zjištění zdůrazňují důsledky traumatu na každodenní fungování, osobní život a akademické úspěchy. Proto je důležité osvětlit trauma při pohledu na integraci mladých NEET, protože to může být velkou překážkou pro jejich pracovní úspěch.
Reflektivní otázky pro čtenáře:
- Setkali jste se někdy s NEET, který potenciálně utrpěl traumatický zážitek?
- Věděli jste o důsledcích traumatického zážitku na život člověka?
- Proč lidé, kteří prožili traumatické zážitky, potřebují pomoc?