2.1 Vysvětlení nepříznivých dětských zážitků a traumatu

Jak již bylo zmíněno dříve, pojem NEET je definován jako „mladý člověk, který stojí mimo trh práce i mimo systém vzdělávání“. Pod tímto pojmem lze nalézt mnoho životních příběhů lidí, kteří například předčasně ukončili školní docházku, jsou závislí na alkoholu či drogách, jsou bez rodiny či bez přístřeší atd.

V této kategorii mohou být zahrnutí také migranti, uprchlíci a žadatelé o azyl. Do této kategorie mohou spadat i lidé, kteří byli uvězněni a aktuálně hledají znovu cestu na trh práce a do společnosti. Tyto cílové skupiny mohou být v důsledku minulých zkušeností traumatizované a psychicky nestabilní. Proto je důležité pro mentory pracující se skupinou NEET umět rozpoznat psychické obtíže a poruchy osobnosti.

Tento modul takovou informace nabídne. Začne stručným popisem toho, co je trauma; jaké má důsledky; popíše různé reakce na traumatický zážitek; a mnoho dalšího.

Před jakýmkoli vysvětlením problematiky traumatu je důležité zdůraznit, že dopad traumatického zážitku velmi závisí na individuální reakci člověka na tento zážitek.

Herman (1993) píše, že „traumatické reakce“ nastávají, když prožíváme nebo jsme svědky extrémního tělesného zatížení, bolesti, smrti nebo poškození, jemuž se nedá vyhnout.

Související konceptualizaci představuje čtvrté vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-IV; American Psychiatric Association, 1994). Definuje potenciální traumatický stresor jako:

„Přímá osobní zkušenost s událostí, která zahrnuje skutečnou nebo hrozící smrt nebo vážné zranění nebo jiné ohrožení vlastní integrity; nebo být svědkem události, která zahrnuje smrt, zranění nebo ohrožení fyzické integrity jiné osoby; nebo dozvědět se o neočekávané nebo násilné smrti, vážné újmě nebo hrozbě smrti nebo zranění, které zažil člen rodiny nebo například blízký spolupracovník (str. 424).“

Dětský věk je definován jako věk od narození do 17 let. Během těchto let se mohou v životě dítěte objevit potenciálně traumatické události, které vedou k traumatu, nazývanému Adverse Childhood Experience, neboli ACE. Jak můžeme identifikovat někoho, kdo zažil ACE? CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) to definuje jako:

Někdo, kdo např.

Prožil pokus o sebevraždu nebo bezprostředně zažil smrt člena rodiny
Byl svědkem domácího nebo komunitního násilí
Zažíval šikanu, zneužívání nebo zanedbávání
Měl duševní problémy nebo problémy s užíváním návykových látek
Byl traumaticky ovlivněn rozchodem rodičů nebo odchodem některého rodiče do vězení

Dítě, které žije v nefunkčním rodinném prostředí může čelit různým obtížím v pozdějším věku. Mezi takové obtíže patří např. zdravotní a duševní problémy či užívání návykových látek. ACE je však možné předejít, a když se objeví, existují způsoby, jak zasáhnout a omezit rozsah jejich dopadu.

Reflektivní otázky pro čtenáře:

Jak byste po přečtení tohoto článku přesně vysvětlili trauma přátelům během kávy?
Do jaké míry se cítíte být schopni někomu v takové situaci pomoci?
Zažili jste vy nebo někdo z vašich známých něco jako traumatický zážitek?