2.4 Okno tolerance jako vodítko k budování odolnosti

Okno tolerance

Lidé se nejlépe vypořádají se stresovými situacemi a jejich spouštěči, když jsou schopni v rámci svých možností zvládat výsledné emoce. Zde přichází na řadu koncept „okna tolerance“. Corrigan, Fisher a Nutt (2011) jej popisují jako optimální zónu vzrušení pro fungování daného člověka v každodenním životě, kde lze emoce prožívat jako snesitelné a informace lze integrovat.

Za oknem tolerance leží stavy „Hyperarousal“ a „Hypoarousal“. První popisuje zvýšený stav aktivace a energie, který může vyvolat zmíněný boj, útěk nebo zamrznutí, kdy člověk může ztratit kontrolu nad svými činy. Druhým je reakce vypnutí nebo kolapsu, kdy člověk může cítit otupělost, prázdnotu, černý pohled nebo neschopnost mluvit a vyjádřit se.

Autoři nastiňují chování, které lidé používají, aby se pokusili dostat zpět do svého okna tolerance, ale nakonec je přivedou na opačný konec spektra. Například po pocitu děsu po traumatickém flashbacku, se může dostat do druhého extrémy, tedy do stavu „hypoarousal“.

Abychom se vyhnuli těmto stavům, musíme se snažit zůstat v Okně tolerance. Jak v tom můžeš někomu pomoci?

Ilustrační obrázek

Budování odolnosti: Rozšíření vaší klidné/optimální zóny

Hobfoll (2007) po shromáždění panelu světově uznávaných odborníků identifikoval 5 principů intervence v traumatických situacích. Tyto principy vedou nejcitlivější oblasti, které potřebují podporu, podporují pocit bezpečí, klidu, pocit vlastní účinnosti a účinnosti komunity, připojení k síti sociální podpory a naději.

Kromě toho Brymer a kol. (2006) stanoví některé zásady, jak se připravit na pomoc někomu, kdo prožívá trauma, jak navázat vztah, podporovat stabilitu, bezpečí a pohodlí. Jak shromáždit informace, odkázat osobu na další služby a pomoci se zvládáním situace a sociální podporou.

Za prvé, podle Brymera et al. (2006) je důležité mít na paměti, jak do situace vstoupíte, porozumět okolnostem, se kterými se potýkáte, abyste mohli začít pomáhat s tísňovými signály, jako je neklid, izolace, apatie, nadměrné obavy a další. Je důležité přizpůsobit konverzaci potřebám a obavám cílové skupiny a zaměřit se na strategie řešení problémů, nenechat konverzaci vést k množství stížností.

Trauma může u lidí vyvolat silné reakce. Takže zachování klidné přítomnosti může pomoci vybudovat důvěru a ukázat nadějný postoj k situaci, což je stav, který lze brát jako příklad a následovat. Mějte na paměti kulturní, etnické, náboženské nebo jazykové kontexty a kultury lidí a také lidi patřící k ohroženým populacím, jako jsou sociálně slabí lidé, kteří utrpěli značné ztráty. Mohou to být náznaky toho, jak osoba, se kterou jste konfrontováni, vyjadřuje emoce a postoje, stejně jako návrhy na tradice, rituály, známou strukturu, kterou lze propagovat a která může být přínosem pro osobu, které se snažíte pomoci.

Brymer a kol. (2006) zdůrazňuje důležitost následujících aspektů:

Nejprve pozorujte, ptejte se, co lidé potřebují a jak můžete pomoci.
Buďte připraveni na to, že se vám daný člověk bude vyhýbat.
Zaměřte se na naslouchání potřebám lidí, kterým pomáháte. Naslouchejte.
Když mluvíte, dělejte to klidně, trpělivě a buďte citliví. Vyhněte se slangovým nebo žargonovým slovům.
Pozitivně posilujte snahu člověka zůstat v bezpečí a vypořádat se s jeho situací.

S vědomím toho a spojením příspěvků obou autorových modelů načrtáváme pokyny, jak podporovat konkrétní klíčové stavy, když čelíme člověku zasaženému traumatickými zážitky.

Pro podporu naděje, bezpečí a klidu je důležité:

Normalizujte stresové reakce.
Pomozte lidem identifikovat, zesílit a soustředit se na rozvoj jejich silných stránek.
Podporujte chování při zvládání situací (hluboké dýchání, svalová relaxace, uzemňovací techniky).
Pomozte vypořádat se se sebepodceňujícími myšlenkami.

Pro podporu vlastní účinnosti:

Dejte lidem zdroje
Zapojte je do rozhodovacího procesu k jejich uzdravení
Podporujte komunitní aktivity (setkání, náboženské aktivity)
Podporujte víru lidí ve své schopnosti
Naučte klienty řešit problémy a stanovovat si dosažitelné cíle
Pomozte zvýšit představu dané osoby o kontrole nad svými problémy

Chcete-li propagovat připojení k síti sociální podpory:

Identifikujte ty, kteří nemají žádnou podporu
Naučte je hledat pomoc
Pomozte jim při neshodách mezi členy rodiny
Poskytněte formální podporu užitečných zdrojů

V celém tomto článku, ve snaze objasnit, co je trauma, a jak se s ním vypořádat, jsme se točili kolem dvou důležitých hlavních věcí:

Traumatické zážitky nemusí nutně vést k traumatu.
Náš mozek vykazuje plasticitu, současné okolnosti lze změnit, trauma není navždy.

S ohledem na to, když pomáháte lidem, kteří prošli traumatickými zážitky, můžete jim pomoci dekonstruovat dlouhotrvající přesvědčení a myšlenky o tom, kdo jsou, co jejich zkušenosti znamenaly, abyste jim pomohli vybudovat odolnost. Některé příklady jsou následující:

Co jste se snažili udělat, abyste se dostali z vaší situace?
Jaká zlepšení jste v poslední době zaznamenali?

Reflektivní otázky pro čtenáře:

Proč je důležité pomáhat brzy po traumatické události?
Vyjmenujte 2 situace, kdy by mohlo být lepší někoho přesměrovat k profesionálnímu terapeutovi.
Jak můžete někomu pomoci s traumatickým zážitkem zlepšit jeho úspěch na trhu práce?