4.1 Komunikační rámec I: Nenásilná komunikace

Původ termínu nenásilná komunikace

„Pokud chceme být soucitní, musíme si být vědomi slov, která používáme. Musíme mluvit i naslouchat ze srdce.“^[1]Tento citát použil Marshall Bertram Rosenberg, autor knih, které se zabývají nenásilnou komunikací. Marshall B. Rosenberg byl americký psycholog, učitel, autor a také mediátor. Na počátku 60. let vyvinul metodu nenásilné komunikace (NVC), která je v podstatě o řešení konfliktů mezi lidmi. Rosenberg také založil centrum pro nenásilnou komunikaci – mezinárodní neziskovou organizaci. Zemřel ve věku 80 let v roce 2015. Je autorem mnoha knih, např.

Nenásilná komunikace: Jazyk života
Živá nenásilná komunikace: Praktické nástroje pro spojení a obratnou komunikaci v každé situaci
Nenásilná komunikace: jazyk soucitu
Model pro nenásilnou komunikaci

NVC je založeno na předpokladu, že všichni lidé jsou schopni soucitu a empatie a že lidé se uchylují k násilí nebo chování, které je škodlivé pro ostatní, pouze pokud nejsou schopni najít účinnější strategie k uspokojení svých potřeb.

Násilná a nenásilná komunikace

Začněme rozdílem mezi násilnou a nenásilnou komunikací. Násilná komunikace má za následek omezování svobody, způsobuje zranění a újmu, snižuje hodnotu člověka. Člověk, jehož komunikace je násilná, často používá nátlakový a manipulativní jazyk, který v druhých vyvolává pocity studu, viny, povinnosti nebo strachu. Na druhou stranu, nenásilná komunikace je komunikace, kdy se učíme slyšet své potřeby i potřeby druhých lidí. Vytváří soucit, maximalizuje svobodu a pomáhá nám pochopit vztah mezi pocity a potřebami. Nenásilná komunikace je integrací vědomí, jazyka, komunikace a prostředků vlivu.

Čtyři složky nenásilné komunikace a příklady

Model NVC se skládá ze čtyř komponent. První složkou je Pozorování. V nenásilné komunikaci raději popisujeme Pozorování bez hodnocení. Uvádíme fakta bez posuzování. Používáme například příslovce a přídavná jména způsobem, který nenaznačuje hodnocení. Neříkejte: „Thomas neplní své pracovní povinnosti včas“, ale „Thomas nesplnil poslední tři pracovní úkoly včas“. Další příklady naleznete na této webové stránce: https://awarenessagents.files.wordpress.com/2019/06/image-41.png

Druhou složkou jsou pocity. Je důležité umět vyjádřit své pocity (šťastné, podrážděné atd.), ale měli bychom rozlišovat mezi pocity a myšlenkami. Rosenberg zdůrazňuje rozdíl mezi pocity a myšlenkami.

Potřeby jsou třetí složkou NVC. Každý z nás má potřeby a hodnoty, které udržují a obohacují náš život. Když jsou tyto potřeby uspokojeny, zažíváme příjemné pocity; když nejsou splněny, zažíváme nepříjemné pocity. Rosenberg říká, že existují čtyři způsoby, jak reagovat na negativní zprávu – obviňovat sebe, obviňovat druhé, cítit a chápat naše pocity a potřeby a cítit a chápat pocity a potřeby druhých.

Poslední složkou jsou podle Rosenberga Žádosti. Cílem je vytvořit křišťálově čistý požadavek. Dejte si pozor na požadavky: Žádost se změní v požadavek, pokud si lidé myslí, že budou potrestáni, pokud na vaši žádost neřeknou „Ano“. Pokud někdo vaši žádost odmítne, přijměte odmítnutí a snažte se pochopit jeho důvody.

Reflektivní otázky pro čtenáře:

Proč by měl mentor při komunikaci se svěřencem používat pozitivní a nenásilnou komunikaci?
Jaké pocity cítí svěřenci, když jsou kritizováni nebo obviňováni mentory?

[1]Marshall B. Rosenberg Citáty a výroky. Inspirující citáty [online]. [cit. 2021-10-5]. Dostupné z: www.inspiringquotes.us/author/1532-marshall-b-rosenberg