6.1 Co je to „učení na pracovišti“?

6.1 Co je to „učení na pracovišti“?

V této kapitole si projdeme různé aspekty učení na pracovišti a osvětlíme si tento pojem. Získáte tak lepší představu o tom, co to je z teoretického hlediska a jak můžete zlepšit jeho využití, abyste motivovali své svěřence, aby pokračovali ve své vzdělávací cestě nebo vstoupili do pracovní trh. V části „Užitečné zdroje“ této kapitoly také najdete užitečné odkazy, které vám umožní jít hlouběji do tématu, a také další četby a nástroje, které můžete při své práci použít k prohloubení svých znalostí.

Co tedy rozumíme pod pojmem „učení na pracovišti“?

Učení na pracovišti z anglického „Work-based learning“ (také nazývané WBL) je vzdělávací strategie, která přivádí studenty do pracovního prostředí (jak skutečného, tak prostřednictvím simulací a workshopů). Nabízí praktické pracovní zkušenosti, aby se student lépe připravil na náročný svět práce. Poskytuje studentům příležitost uvést teorii do praxe a prozkoumat, co se naučili ve třídě, v kontextu reálného světa. V neposlední řadě jim dává možnost zamyslet se nad tím, co chtějí dělat po škole či kurzu, kam směřovat budoucí profesní kariéru.

 

Některé z nejběžnějších typů WBL jsou následující:

  1. Učňovská příprava a stáž: představují první typy existujících WBL. Pomáhají při získávání odborné kvalifikace. Student tráví velké množství času v pracovním prostředí a podstupuje praktické učení, aby se naučil práci. Každé učňovské studium / stáž zahrnuje smlouvu o školení mezi učněm a zaměstnavatelem, která je právně zavazuje po dobu studia. Učňovská studia mohou jednotlivcům poskytnout příležitost vydělat si příjem a zároveň dokončit kvalifikaci. Legislativa učňovské přípravy a stáží se v jednotlivých zemích EU liší.
  2. Strukturované pracovní stáže nebo kurikulární stáže: jsou určeny k dosažení konkrétní, často akreditované kompetence a mohou být povinné nebo volitelné v závislosti na vzdělávacím kurzu.
  3. Pracovní zkušenosti nebo nekurikulární stáže: dávají mladým lidem příležitost vyškolit se a připravit se na trh práce a poskytnout mentorovanému praktické zkušenosti v rámci profese. Nejsou součástí formálního kurzu odborného vzdělávání a přípravy. Z pohledu studenta jsou pracovní zkušenosti skvělým způsobem, jak rozvíjet svou kariéru, na placené nebo neplacené bázi.

V literatuře se jako WBL zkušenosti uvádí také stínování na pracovišti, trhy práce, exkurze na pracoviště, formální pohovory se zaměstnavateli, které lze využít zejména u studentů středních škol, kteří mají první kontakty s trhem práce. Mezi příležitosti WBL pro NEET můžeme zařadit také záruku EU pro mladé, jak je uvedeno ve zprávě OECD „Učení založené na práci pro ohroženou mládež: zapojení zaměstnavatelů“[1]

WBL překlenuje propast mezi teoretickým učením a praktickým učením (nebo učením praxí) a pomáhá účastníkům učit se efektivněji.

Mezi další výhody zkušeností WBL patří zlepšení povědomí mentorovaných o kariérních příležitostech a také možnost prozkoumat několik různých profesí. Mezi další výhody patří:

  • Možnost budovat vztahy s jinými lidmi než s rodinou, přáteli a učiteli, aby se rozšířila síť podpory;
  • Získat zkušenosti, kompetence a dovednosti na pracovišti také s ohledem na osobní a profesní rozvoj;
  • Stanovit si individuální kariérní cíle na základě zkušeností na pracovišti.

 

Učení na pracovišti může zahrnovat následující cílové skupiny:

  • Studenti základních a středních škol podnikající v místních firmách pracovní projekty;
  • Studenti odborného vzdělávání absolvující období pracovní praxe jako součást jejich vzdělávacího programu;
  • Učni;
  • Dospělí studenti, kteří usilují o integraci na trh práce.
  • Mladí lidé (naše cílová skupina!), kteří chtějí získat tvrdé i měkké dovednosti a znovu se začlenit na trh práce.

WBL samozřejmě přináší výhody i zaměstnavatelům, i když nemusí být vždy tak zřejmé.

V případě zaměstnavatelů může WBL ve skutečnosti budovat pozitivní vztahy se světem vzdělávání tím, že pomáhá vytvářet lépe připravené a motivované potenciální zaměstnance. Kromě toho se zaměstnavatelé dozvídají o znalostech a dovednostech dnešních studentů a navazují kontakty s potenciálními kandidáty na pracovní pozice, které by mohly být ve firmě dostupné.

V neposlední řadě posiluje supervizní a vůdčí schopnosti zaměstnanců díky jejich roli vnitropodnikových tutorů mentorovaných.

Jako poslední bod našeho krátkého přehledu o tom, co máme na mysli učením na pracovišti, je zásadní, abyste si byli vědomi různých aktérů, kteří mohou být zapojeni do činnosti WBL.

Mohou to být školy, univerzity, poskytovatelé školení nebo poskytovatelé vzdělávání dospělých a pracovníci poskytovatelů služeb: v tomto případě to mohou být učitelé, školitelé, mentoři/tutoři, vychovatelé, kariérní poradci/pracovníci a asistenti ve třídě. V podnicích to jsou lidé na různých pozicích, od manažerů k personalistům: personalisté a jednotliví zaměstnanci zpravidla zastávající roli vnitropodnikového tutora nebo poradce.

Na závěr je důležité zdůraznit, že na národní úrovni jsou politiky WBL velmi různorodé a pokrývají širokou škálu pracovních postupů učení. V některých evropských zemích má WBL dlouhou tradici, často v rámci odborného vzdělávání a přípravy, např. v Rakousku a Německu. Existují další země, kde je WBL uznáván jako nový trend, například v Irsku, Finsku, Francii a Nizozemsku. Jako mentor je pro vás užitečné znát zásady a postupy WBL ve vaší zemi a také to, jak je můžete aplikovat na cílovou skupinu NEET.

 

Reflektivní otázky pro čtenáře:

  1. Přemýšlejte o své skupině mentorovaných, jak si myslíte, že mohou mít prospěch z učení na pracovišti?
  2. Jaké kontakty již máte, abyste mohli pro své svěřence realizovat aktivitu WBL?
  3. Jaké další výhody, kromě těch zmíněných v této podkapitole, můžete vidět pro zaměstnavatele zapojené do učení na pracovišti?

 

[1]Načteno zhttps://www.oecd.org/education/skills-beyond-school/work-based-learning-for-youth-at-risk.htm konzultováno 3. listopadu 2021.